Masáže patří podle dochovaných zdrojů k jednomu z nejstarších a zároveň nejjednodušších způsobů léčby. V původních kulturách, zvláště v Orientu, byla masáž považována za přirozený způsob péče o tělo, kterou pravidelně a s úspěchem využívali lidé všech věkových kategorií. V západních zemích se masáž jako prostředek podpůrný nebo léčebný začala objevovat až koncem 19.století. Výjimku představoval „svět sportu“, kde byly masáže vždy vysoce ceněny a používány.
Dar doteku
Dotek nás provází celým životem. Schopnost vnímat a dávat dotek, je dar, který nám pomáhá komunikovat s okolním světem beze slov.
Masáž lze definovat jako systematicky prováděné doteky, které poskytují úlevu, navozují pocity pohody nebo utužují zdraví.
Dotek je i nejstarší metodou uzdravování. Uvolňuje a dodává sílu nemocnému nebo unavenému tělu, předává teplo, pocit jistoty a sebeúcty. Upevňuje tělesné i duševní zdraví, posiluje imunitu, osvěžuje po psychické i fyzické zátěži, pomáhá organismu nastartovat samoozdravné procesy, uvolňuje pocit napětí, úzkosti, deprese, zmírňuje bolest hlavy a svalů, pomáhá při nespavosti a obtížích s trávením, osvěžuje a tonizuje kůži, zesiluje krevní běh, odstraňuje toxiny.
Potřeba příjemného doteku se zvětšuje při stresu, smutku, vážné nemoci, pocitu osamění, nedostatku fyzických kontaktů s jinými lidmi. Laskavé doteky vzbuzují pocit bezpečí, utěšují, léčí, dávají pocit podpory a zájmu.
Dobře provedená masáž vede k celkovému pocitu pohody, tepla a bezpečí, a tím umožňuje zharmonizování a zotavení těla i ducha masírovaného jedince.
